PŘEDSTAVENÍ

Focení se věnuji cca od roku 2007. V průběhu let jsem ovšem svou profesní dráhu směřoval ke studiu práva a práci v kancelářích, což mě ne úplně naplňovalo, a proto bych rád fotografii po letech začal věnovat pozornost jakou si zaslouží a měla ji na počátku mé fotografické kariéry. Fotím lidi, takové jací jsou. Baví mě fotit děti, jejich bezprostřednost, nebo naopak stydlivost. Ženy, které před fotoaparátem nikdy nestály, jejich jedinečnost. Zachytit emoce na newborn fotografiích. Fotím u klientů doma, kde se cítí dobře, děti fotím rád venku, kde mají možnost rozletu. Proto jsou fotografie pokaždé jiné, jedinečné.

„Fotografie je chodící oko. Klusající zřítelnice… Buď někdo vidí, co se má fotografovat, anebo nevidí. Když to vidí, tak to uvidí i bez fotoaparátu; tím aparátem to jenom sdělí. To je jako když má někdo myšlenky a píše je. Píše už to, co měl dřív, než vzal pero do ruky. Kdežto někdo může mít v každé ruce pět per a když nemá myšlenky, tak nemá co sdělovat.“